pátek 3. ledna 2014

Nabrat dech

...a neležet pořád na zádech. Tak nějak mohlo znít mé novoroční předsevzetí.
 
Událo se dost, abych se styděla, příliš, abych se se vším svěřila. Tudíž to vezmu ve zkratce.
 
Klienta jsem definitivně poslala do kelu (slovensky kapusta, kapusta je prý česky  zelí… nebo naopak? Další předsevzetí - zapracovat na cizích jazycích!), i když má hysterická sms v podroušeném stavu mu mohla dát naději na pár žhavých nocí, levnějších než přes escort. Naštěstí jsem rychle usla a dál nereagovala…
Narozdíl od nevyřešené situace s Mamánkem… Vzpomínáte si na něj? Po delší době, sama samice, navečer před Vánoci jsem zabrouzdala na seznamku. Hned mi napsal. Dali jsme si poslední večer před mým odjezdem za rodinou rande. Přiznávám - využila jsem ho, aby mě využil. Z sms přestřelky vyplynulo, že jsem strašně špatná v posteli… Že se udělal po pár minutách a dál už nemohl, to nedokážu pochopit, protože jsem tak blbá, že ani nevím, kde je triceps… Mohl to nechat být a nekazit mi den, bývala bych si myslela, že je debil, kterému šlo jen o jedno. Takto si myslím, že mu šlo jen o jedno a ještě ke všemu je to debil, dokonce takový, že to není ochoten přiznat s grácií egoistům vlastní.
 
Já jsem kráva, já to přiznám. Grácii si domyslete, poslední dobou se moc nekamarádíme, vždycky mě nechá ve štychu. Třeba se soplem u nosu, drobky na prsou nebo hovnem na botě.
 
Ozvala jsem se Taťuldovi. Už jsem vyčerpaná. Na lásku ani vášeň už nevěřím, takový mám elán do nového roku. Byli jsme spolu před Silvestrem a asi budeme v neděli. Vypadá to, že mu na mně záleží. Natolik, že se moc neptá na to, co bylo ty dva měsíce, co jsme se neviděli a já mu rozhodně nebudu slavnostně oznamovat, že jsem si konečně udělala těhotenský test, který vyšel negativně! (Kdyby byl náhodou pozitivní, asi bych těžko s jistotou určila, kdo by byl onen ,,šťastlvec”.)
 
Do nového roku mi všechno nejlepší popřál i pan Generální, který mě stále láká. Ale na to bych měla asi hodně rychle zapomenout, když se chystám být konečně zadaná. Že nešťastně, to opomiňme, prosím.
 
V roce 2013 jsem ještě dostala košem od gaye a upřímně si přiznala, že skutečně nepoznám chlapa, který o mě nemá zájem.
 
Na silvestrovské party mě balil chlap o dvě hlavy menší a jeho kamarád mi při odchodu povídá: “Víš, že by ses mi i líbila, kdybys nepůsobila ještě starší než ve skutečnosti jsi? Máš totiž takovou nějakou moudrost v očích, která mě děsí…” Neřekla jsem mu, že on by se mi nelíbil, ani kdyby mi bylo patnáct s mozkem pětiletého děcka. Místo toho ze mě vypadlo: “Ty jsi debil. Ty jsi fakt debil!” a mluvilo to za vše. Děkuji třem litrům vína, že to ze mě dostaly tak hezky stručně bez zbytečné přemoudřelé filozofie.
 
Gita na tu party pozvala onoho muže, kterého miluje. On vlastně už ani není zadaný. Akorát ji prostě nemiluje a to jde bohužel vidět na první pohled. Je to jen další z těch, kteří k sobě chtějí mít někoho připoutaného, aby se ve svých chmurech necítili sami. A on byl asi tou poslední kapkou, díky které už všechno hážu za hlavu a budu žít okamžikem. Byť by byl takový, že zrovna čumím na pavouka v rohu, jak si vychutnává vyschlou mouchu. Svět totiž funguje na pavoucích a vyschlých mouchách… S trochou fantazie a inteligence jistě chápete, co tím myslím, pokud ne, utíkejte na blog o šminkách. (A pak mi dejte tip, které oční stíny, se během dne nezdrcnou…)

Moje PF 2014:
Por Favor ať je líp! (K čertu s polemikou, zda se to dá takto použít! To je to mé předsevzetí zapracovat na cizích řečech...)