Lamačka srdcí

Poté, co jsem si objektivně přiznala, že se mě okouzlující arabský podnikatel skutečně pokusil znásilnit, a racionálně jsem vydedukovala, že jeho sladké povídačky o tom, jak s bývalou přítelkyní spolu žijí jen kvůli byznysu, a že projížďky noční Prahou v jeho bouráku, drahé večeře a drinky v nejlepších barech v Praze byly jen prostředkem, jak mě akorát ojet, a pak se spokojeně vrátit do teplé náruče své milé, jsem zapřemýšlela.

Musím v sobě zapřít pocit, že dělat rozruch ve chvíli, kdy si do dané situace sama naběhnu svou naivní vírou v lidskou dobrotu, je neoprávněné. Ba naopak - je to více než na místě. Jen tak si člověk zachová svou fyzickou integritu a emocionální suverenitu. (Obě jsou v mém případě již značně narušené, ale stále se z těch rozmatlaných kousků dá složit něco, co může fungovat a přirozeně to zabrání nucené dovolené v Bohnicích!)

Asi po dvou měsících psaní neurčitých smsek jsem nakonec našla čas a zašla na rande naslepo. Přísahám, že už poslední! Bylo to fajn, ale...

Ten samý den jsem svolila k rande s chlapem, který si mě vyhlídl ten “osudný večer” před fiaskem s Arabem. Bylo to fajn, ale...

Téhož večera jsem skončila v baru, kam jsem šla za mladičkým Ňuňánkem s jasným cílem. Mohlo to být fajn, ale...

Příliš mnoho zážitků na jediný den. Dobrý oběd, deset kopečků zmrzliny, litr vína, taška čokolády, pizza v jedenáct večer (dietologové, rvěte si vlasy!) a asi deset chlapů, kteří by se porvali o to, koho si odvedu domů.

Zběsile jsem tančila se skupinou Němčourů na výletě a asi pětkrát se rozloučila s roztomilým ženáčem, co měl v levé kapse modré tričko pro syna a v levé růžové pro dceru. Obě s Krtečkem.

Asi desetkrát jsem za ten den slyšela, že jsem velmi atraktivní žena, minimálně stopadesátkrát, že jsem hrozně roztomilá, dvacetkrát “you are amazingly beautiful woman” a aspoň pětkrát, že jsem sexy a super hot. Dokážete si představit, jak báječně zní, když banda nadrženejch turistů unisono zpívá “We will, we will rock you!” a vůbec se neostýchá jedno slovo impertinentně zaměnit? Romantika, že by jeden dojetím zamáčkl slzu.

Asi ve tři ráno se ke mě už poněkolikáté vrátil onen roztomilý ženáč, jehož prsten se na ruce blyštil jako slza na tváři patnáctky, co právě přišla o panenství.

On:
“I love you!”
Já:
“I love you too but go back to your wife, give your presents to your children and have a life full of happiness!”

Ten zbytek soudnosti, který mi zbyl, mi dovolil mu dát akorát tak polibek na tvář. Jistě na mě doteď myslí a nemůže spát... chuďátko malej.

Nakonec jsem si báječně zatančila s Ňuňánkovým kamarádem, (...dobře, tak se mnou málem flákl o zem, ale byl to jeden z mála chlapů, kterými jsem se kdy nechala vést!) a jeho nechala spokojeně se líbat se spolužačkou jeho bývalé. Tak moc mu na holkách nezáleží, že najednou nevidí napravo nalevo a světe div se - ani nemyslí na sex! Zase jsem měla pravdu a zase to nakoplo mé ego.

Když se mi asi ve čtyři ráno můj tanečník nabídl, že mě doprovodí domů, z plných plic jsem se musela zasmát a odmítnout ho se slovy: “Je to od tebe velmi galantní, ale já to zvládnu sama!”

Zlatým hřebem večera bylo, když jsem před barem ještě potkala onu skupinku rozverných německých turistů. Jeden ke mě přistoupil a do očí mi řekl: “You are such a whore!”

Takže pozor - definice kurvy se v dnešní moderní společnosti značně změnila. A neřekla bych, že ku prospěchu žen, které odmítají mít sex s náhodným kolemjdoucím.

A víte, co je nejzábavnější? Že do kurvy vám zpravidla nadá jen ten, se kterým se nevyspíte!

V taxíku jsem si ještě přečetla smsku od muže “rande č.2”.

JSEM DO TEBE BLAZEN!

Tak byla neděle ve znamení univerzální smsky:
“Jsi bajecnej chlap, ale ja to mam komplikovane a nikam by to se mnou nevedlo.”

Poslala jsem ji třikrát na tři různá čísla a konečně tak od sebe odstřihla svůj pocit viny vůči sobě samé. Za drink, zmrzlinu ani doprovod domů taxíkem se s chlapama nespí!

Tolik srdcí jsem za jeden den zlomila? Ale běžte... A co to mé, hm? Zítra zavolám psychoterapeutovi, kterého mi doporučila Aneta. Šest kil za jedno sezení. To jsou čtyři redbuly s vodkou nebo obstojná kabelka z výprodeje. Holt život přináší různá překvapení!

Just another story

Ráda bych se s Vámi podělila o další svůj teď už úsměvný zážitek. Pěkně jsem dostala přes zadek. Jistě v tom cítíte kapku sexuálně laděného sarkasmu.

Netrvalo to ani týden! (Pozitivní je, že interval od “poznání” po “zlomené srdce” se pomalu zase  začíná prodlužovat.) Potkala jsem v baru muže. Cizince.

Byla jsem už na odchodu a nic jsem od toho nečekala, nic jsem nechtěla, jen si povykládat, zakroutit se a jít spokojeně spát.  Asi právě proto, že to byl cizinec z “jižních krajin”. Možná si i pamatujete můj nezapomenutelný postelový zážitek s Arabem, ze kterého se mi chtělo zvracet ještě dobře měsíc, po kterém jsem se zařekla, že se "čmoudem" už nikdy nic! (Mimochodem, toho jsem ten večer v onom baru také potkala a nakonec to bylo docela milé, i když trochu trapné, setkání). Toho dne mi bohatě stačilo dozvědět se, že je naprosto nepochopitelné, že “někdo tak studený jako já může dělat svou práci a že se klientům s nikým v životě snad ani hůř pracovat nemůže”. To chtělo drink (dva, tři...), uznejte.

Randila jsem s oním mužem týden. scházeli jsme se téměř každý den. Byl to docela adrenalin. Říct otci, že mám něco s muslimem, sedne na první vlak a přijede mě vyliskat.

No a tak jsem odolávala, poslouchala jeho řeči o (ex)girlfriend a jak mají serious problems. (Děvče si jen vyrazilo na čtrnáct dní za moře...) Trochu jsme bojovali, hodně se smáli, příliš mě ošmatlával, výborně jsem se za ten týden najedla. (O noci na pohotovosti, kdy doktoři rozháněli jeho silnou alergickou reakci na plody moře povykládám třeba někdy jindy...)

Hrozně mě chtěl, on je přece dobrý člověk, Aláh vidí všechno...

Když jsem se najednou ocitla uprostřed noci u něj doma a ani nevěděla jak, bylo vymalováno. Málem jsme se porvali. Pravidlo šesti rande a čtrnácti dnů je ve mně už tak hluboce zakořeněno, že  i kdybych se měla udělat už jen samotnou myšlenkou na sex, nepovolím. (Co naplat, že jsem sex neměla dá se říct rok!!!)  Mám pár modřin a polámané ego.

Ve čtyři hodiny ráno mě prakticky vykopl z bytu. Stála jsem na sídlišti u lesa kdesi v prdelákově a zoufale volala s taxikářem, který nemohl trefit.

“Nemám ponětí, kde jsem, ale hlavně už přijeďte a odvezte mě domů!” Naštěstí pak pořád něco vykládal, tak jsem ani neměla šanci se fest rozbrečet.

Aneta, která teď randí s týpkem, kterého já jsem v baru odkopla kvůli Peterovi from Australia, a je to mimochodem moc hezkej a milej chlap, ani neví, že i po tom všem jsem mu ještě napsala zprávu a vážně si myslela, že něco z toho, co říkal, mohla být pravda.

“I am comming for my girlfriend to the airport so I will call you when I have time!” Tón jeho hlasu netřeba popisovat. Takový výsměch jsem naposled poznala na základní škole, když mi bylo řečeno, že vorvaň prostě nikdy nebude aquabella.

Když jsem vedle něj seděla na gauči a on mi vysvětloval, že sestra jeho přítelkyně, tedy expřítelkyně, ráno přijede a že by bylo hloupé, kdyby mě tam našla, řekla jsem mu: “Víš, už jsem pár mužů poznala, s pár jsem i spala, proto to, co říkáš zní zase jenom jako “just another story”!

Schválně! Myslíte, že kdybych se s ním vyspala, začal by mě milovat až za hrob?

Ačkoli na mě byla Aneta pyšná, že jsem se k tomu postavila čelem a smazala veškeré kontakty na něj, ještě jsem včera večer poslala jednu hysterickou zprávu na číslo, ze kterého mi volal. V ní jsem se omluvila za své chování a snažila se mu vysvětlit, že bych chtěla být s ním. ...možná jsem se u toho, jak se snažil dostat se mi násilím mezi stehna, fest praštila do hlavy, nemyslíte?

Až jsem se musela sama sobě zasmát. Smazána veškerá historie volání, smsek, všechna čísla. Zbylo mi jen “just another story” do mého deníčku.