Finally Perfect?

Měla jsem dovolenou a jsem zralá na další. Znáte ten pocit, že radši půjde do vězení za vraždu, než budete trpět něčí stupidní kecy a kyselej ksicht?

Také jsem potkala spousty nových zajímavých lidí. Singl ženská bez závazků, které teče do bytu a nechce se jí vysávat, je ideální osobou pro networking. Either you love me or hate me. There is nothing between!

Častěji pak slyšíte: So I love you! A to se dobře poslouchá, byť víte, jak málo niterné upřímnosti v tom je.

Měla jsem před čtrnácti dny doma na víkend Kuvajťana, který žije v Polsku. Aneta na to: “Nejsi padlá na hlavu po tom všem, co se ti stalo?” Couchsurfing není pro psychopaty ani úchyly, i když se vám může stát, že po vás dotyčný vyjede, když má dvojku v žíle. V zásadě bych řekla, že jsme nakonec přátelé, a chystám se za ním do Varšavy. Dnes jsem si koupila jízdenku!

Mladší Crazy Američan už je zase zpět ve státech. Na rukou by mě nosil. V takových případech je lepší říct: “Nedělejme si to ještě těžší…” než “Hele sory, ale ty stejně nejsi chlap, se kterým bych chtěla být!” Ničí sebevědomí ani srdce neutrpí ránu.

...a pak jedete takto rozjaření v neděli večerní tramvají z příjemné večeře s několika cizinci a chlápkem, co jste před pěti minutami potkali na autobusovém nádraží, a sedí tam týpek, kterého jste zahlédli na karaoke party o den dřív. Všichni vystoupí, tak zůstanete a povídáte si. Nezávazně si vyměníte telefonní čísla, že spolu někdy zajdete na drink do oblíbeného baru…Naprosto přátelsky bez jakékoli heterosexuálně zbarvené jiskry.

...a pak je to ráz naráz... Tak to chodí, ne?

Chystala jsem se rozepsat o tom, jak mám pocit, že by to konečně mohlo být ono… Jak jsem pro něj perfect and wonderful! Zdálo se, že je to konečně všechno dokonalé… V sobotu jsme po kině na chvíli šli k němu, že se jen převleče. Vzdorovala jsem… Pak jsem zaboha nemohla najít v peněžence kondom, o kterém jsem si byla jisto jistá, že tam je. Když jsem pak doma vyhazovala nějaké účtenky, najednou tam byl… asi osud.

Inspirovaly mě vaše bolestné věty v mé anketě. K “Zavolám ti!” bych ještě přihodila “S tebou je to jiné…” 

Není třeba se ptát, jestli si myslíte, že zavolal, že aspoň odpověděl na mé dvě smsky a že to se mnou pro něj (pro mě s ním) bylo jiné… Pořád stejná písnička.

Ale z jiného soudku… Nechala jsem se ostříhat a zhubla jsem 7 kilo. Dala jsem se na 30denní výzvu (dřepy, kliky, sedy lehy) a včera jsem šla poprvé po deseti letech běhat, jak jsem byla naštvaná na celý svět. Uběhla jsem 3,5 kiláku a šlo to samo! Jak málo stačí k chvilkovému štěstí. Cítila jsem se líp než hodinu před tím, co jsem strávila pár chvil pod peřinou s latexovým kamarádem. Přijdete mi fandit na příští pražský půlmaratón? (Tak žhavé to nebude…)

A na závěr trocha matematiky ve vztahovém prostoru:
Dokonalost a spokojenost jsou dvě naprosto odlišné veličiny, které se občas protnou, ale jinak jsou na sobě absolutně nezávislé. Jejich přímo úměrná souvztažnost je pouze iluzí vedoucí k pochopení neřešitelnosti jejich průniku.